Strnad obecný

Kdyby byla vyhlášena soutěž o nejjednotvárnější zpěv, strnad obecný (Emberiza citrinella) by byl horkým favoritem. Na druhé straně, ani v soutěži nejvytrvalejšího zpěváka by nebyl bez šancí.

Poznáte ho docela snadno: samec často vysedává na vrcholku keře nebo nižšího stromu poblíž cest a silnic v blízkosti polí a zpívá si svůj jednoduchý popěvek. Jak jsem poznamenala – jeho písnička je velmi jednoduchá a zcela nezaměnitelná, přestože existuje ve dvou variantách: poslední slabika je buď tázavá nebo klesající. Odchylky jsou jen velmi malé, i jeho zvonivé volání je jednoduché k určení.

Strnadovu písničku si většina lidí spojuje s parným létem – je to tím, že v této době se většina ptačích druhů věnuje mladým, nebo prochází nepříjemným obdobím pelichání, a do zpěvu jim není. Navíc zpívá i za poledne, kdy se ptáci obecně ozývají sporadicky. Právě v těchto dnech jeho hlas v otevřené krajině vyniká.

Zpívajícího strnada není těžké najít, má rád přehled o dění na zemi (a proto je ze země i dobře vidět), a jeho výrazně žlutá hlava svítí do dáli (obr. 1, obr. 2, obr. 3). Dalšími výraznějšími znaky jsou rezavý kostřec + bílé okraje ocasních per. Mladí samci a samice (obr. 1, obr. 2, obr. 3) mají barvy méně výrazné, méně kontrastní, mláďata po opuštění hnízda jsou hnědá.

A pokud jedete na podzim nebo v zimě po silnici v blízkosti polí, tak rovněž nepřehlédnete žlutou barvu odlétajících strnadů. Na tomto obrázku jsou ve společnosti vrabců polních.

Strnady najdeme především v zemědělské krajině, hnízdí na zemi nebo nízko nad zemí, proto se často první snůška nevyvede a strnadi hnízdí podruhé.

Protože je strnad obecný tažný jen částečně, můžete ho slyšet zpívat i v zimě. A tady je řada obrázků strnadů z Finska, zapněte si reproduktory, strnad vám k jejich prohlížení bude zpívat ve finském nářečí.